2. LEKCE

2. LEKTION

V německé větě je pevný pořádek slov. Ve větě oznamovací je sloveso na druhém místě. Pokud je tázací věta uvozena tázacím zájmenen, je sloveso rovněž na místě druhém.

Seznámíme se s nejdůležitějšími tázacími zájmeny:

Wer? – Kdo? Wie ? – Jak, jaký?
Was? – Co? Warum? – Proč?
Wo? – Kde? Wann ? – Kdy?
Wo bist du? Kde jsi?
Ich bin hier. Jsem zde.
Wer ist klein? Kdo je malý?
Er ist alt. On je starý.

V tázací větě, ve které klademe důraz na zájmeno, je sloveso na prvním místě.
Bist du klein? – Jsi malý? Ist er alt? Je starý?

A opět několik nových slovíček.

SLOVÍČKA – VOKABELN

die Frau – žena das Mädchen – dívka
der Mann – muž die Schule -škola
der Herr – pán das Haus – dům
das Kind – dítě der Garten -zahrada
der Junge – chlapec das Zimmer – pokoj

V němčině stojí před podstatným jménem člen – určitý -der, die, das a neurčitý – ein, eine, ein.
Der, ein – pro rod mužský, die, eine pro rod ženský a das, ein pro rod střední.

ZÁKLADY VÝSLOVNOSTI

Píše se: Čte se: Příklady:
ei aj mein-můj, dein-tvůj
ie í das Spiel – hra
sch š schlecht – špatný
z c der Zug – vlak
This entry was posted in Nezařazené. Bookmark the permalink.

Comments are closed.